Den trpaslíků
Začalo to jako recese: v roce 1996 vznikla ve Francii Fronta za osvobození zahradních trpaslíků. Tahle guerrilová organizace kradla trpaslíky ze zahrad a odnášela je do volné přírody, kterou prohlašovala za jejich přirozené prostředí. Postupně se ve své činnosti umírňovali, v roce 2002 však ještě vyhlásili 21. červen za Mezinárodní den zahradních trpaslíků. Trpaslíci na přelomu tisíciletí budili a občas stále budí kontroverze – někomu přijdou roztomilí, jiní je považují za kýč. Mezinárodní den trpaslíků učí toleranci ke svébytným prvkům v zahradní architektuře. Pokud je tam chcete mít, trpaslíci zkrátka do zahrádky patří!
Jestli máte svého trpaslíka, nebo si ho k příležitosti jejich mezinárodního dne pořídíte, měli byste se mu náležitě věnovat. Přemístěte ho pod zahradní pergolu, aby nestál na dešti, nebo ho ozdobte podle své fantazie. Přizvěte děti a užijte si se zahradním trpaslíkem legraci.
Slunovrat nebo svatojánská noc?
Přesný den slunovratu se pohybuje mezi 19. a 22. červnem, nejčastěji ale připadá na 21., případně 20. června. V českých zemích se ale období slunovratu a začátek léta slavilo hlavně svatojánskými slavnostmi v předvečer svátku svatého Jana. Ten se odedávna slavil 24. června, svatojánská noc byla tedy z 23. na 24. června.
Už z pohanských dob zůstaly tradice zapalování a také přeskakování ohňů. Odpradávna se v tomto období sbíraly také bylinky – traduje se, že byliny nasbírané o svatojánské noci mají kouzelnou moc a používaly se nejen k uzdravování, ale i k věštění budoucnosti. Konkrétní rostliny se lišily kraj od kraje, vždy jich ale muselo být devatero a obvykle mezi nimi nechyběla „bylina svatého Jána“, tedy třezalka, mateřídouška nebo pelyněk.
O svatojánské noci se také otevíraly poklady, hledal se pověstný kouzelný květ zlatého kapradí, magickou moc měla svatojánská rosa i koupání ve vodě. Po svatém Jánu bylinky svou sílu pomalu ztrácely a stejně tak se už nedoporučovala například konzumovat rebarbora (dnes víme, že koncem června a v červenci už v ní příliš stoupá množství nezdravých šťavelanů).
Svatojánské pranostiky:
- Na svatého Jána otvírá se létu brána.
- Do Jana Křtitele nechval ječmene.
- Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dny celé.
- Je-li bez deště, bude pěkně ještě.
- Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.
- Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
- Na svatého Jana noc nebývá žádná.
- Jaké počasí o Janu bývá, takové i Michal (29. září) mívá.
- Na svatého Jána má být louka shrabaná.
- Svatý Jan otvírá zimě zase dveře.
- Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží.
