Velikonoční zvyky našich předků
Slavnostní velikonoční týden začínal Květnou nedělí, připomínkou Kristova příjezdu do Jeruzaléma. Na tuto šestou a poslední postní neděli se v kostelích světily rozkvetlé jívové větvičky – kočičky. O následujícím Modrém pondělí by se správně nemělo pracovat. Toto pravidlo ale bohužel neplatí pro hospodyňky – ty by naopak měly začít s velkým předvelikonočním úklidem, který pokračoval i v úterý velikonočního týdne, na Šedivé úterý; během Škaredé středy se pak vymetaly komíny a kamna. V tuto středu se také nemáme mračit, škaredit, jinak hrozí, že nám zachmuřená tvář vydrží po celý rok. Na Zelený čtvrtek se dodnes připravuje k jídlu něco zeleného, nejde ale o tradici ani křesťanskou, ani pohanskou. Název totiž zřejmě pochází ze zkomoleného překladu z němčiny: původní Greindonnerstag (naříkavý, bědující čtvrtek) se změnil v Gründonnerstag, tedy zelený čtvrtek.
Když budeme na Zelený čtvrtek stejně doma, proč nezkusit den předtím zadělat těsto na kynuté jidášky? Kroutily se do tvaru smyčky nebo oprátky, na které se zrádný Jidáš oběsil. Podle tradice se potírají medem a pojídají na Zelený čtvrtek ráno, nejlépe ještě před východem slunce. Tento rituál má zajistit pevné zdraví a ochranu proti uštknutí hadem a bodnutí nebezpečným hmyzem.
Jídlo na Velký pátek by mělo být postní. V tento den se podle pověr otevírají poklady, jak známe i z Kytice Karla Jaromíra Erbena, nemá se nic půjčovat, pracovat se zemí ani prát prádlo. Na Bílou sobotu se často bílila světnice, také se může plést pomlázka, zadělávat na mazanec, upéct nádivka nebo začít barvit vajíčka. Křesťané v tento den oplakávají Krista, který vstal z mrtvých v noci ze soboty na Velikonoční neděli. Ta je vrcholným dnem oslavy Velikonoc; pondělní chození po koledě s pomlázkou je pohanský zvyk, který se ke křesťanským svátkům přidružil díky lidovým oslavám.
Praktikující křesťané velmi postrádají velikonoční návštěvu kostela (aktuálně je možné pořádat mši bez hromadného zpěvu a s naplněním maximálně 10 % kapacity míst k sezení). Díky internetu se velikonočních bohoslužeb mohou zúčastnit aspoň prostřednictvím on-line přenosu, některé farnosti pak plánují uspořádat je venku před kostelem.
Velikonoční pranostiky
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Jasné počasí o Velikonocích – nastane léto o letnicích (50 dnů po Velikonocích).
O výpočtu data Velikonoc jsme psali v tomto článku, kde najdete i originální nápady pro barvení a výzdobu kraslic.
Velikonoční aktivity pro děti: hledání nadílky od zajíčka na zahradě
Máte malé děti a zahradu? Zpříjemněte jim Velikonoční pondělí porůznu ukrytými sladkostmi, vajíčky nebo drobnými hračkami „od velikonočního zajíčka“. Vajíčka nebo cukrovinky se tradičně hledají v Německu, anglicky mluvících zemích, ale i v některých částech naší republiky. Nadílku od zajíčka můžete samozřejmě ukrýt i v bytě. Hledání bude stejná legrace, jenom pravděpodobně zabere kratší dobu.
Nezapomeňte si na Velikonoční pondělí obléct něco nového na sebe, aby vás „nepokakal beránek“!
Rodinné velikonoční posezení
I když jste doma jen v kruhu nejbližší rodiny, oblečte se na Velikonoce slavnostně a hezky nazdobte také rodinný stůl. Když počasí dovolí, přesuňte velikonoční oslavy na zahradu – ať už půjde jen o zmíněné hledání nadílky od zajíčka, sváteční oběd nebo malou zahradní party. Venkovní pergola s naklápěcími lamelami vás ochrání i před případnými rozmary počasí. Lamely odolné dešti i sněhu jsou součástí pergol ARTOSI.