Tento svátek oslavující jaro a vzkříšení Ježíše Krista připadá podle klasického kalendáře na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který nastane po 21. březnu. Pokud je úplněk v neděli, slaví se Velikonoce až neděli následující. Výpočet je ale poměrně složitý, protože musíte znát přesnou fázi měsíce.
Zajímavost: jak přesně vypočítat datum Velikonoc?
Ke zjištění fáze Měsíce se využíval Metonův devatenáctiletý cyklus, tedy doba, po které dojde k souběhu délek siderických měsíců (měsíčních fází) a slunečních roků. Každých 19 let se tak k danému datu Měsíc nachází ve stejné fázi. Pro zjištění neděle je potřeba vypočítat, jakým dnem v týdnu začínal daný rok a existuje tedy sedm možností (jako dní v týdnu), kvůli přestupným rokům je však délka cyklu 28 let. Každému roku se dle tohoto výpočtu přiřazovalo tzv. nedělní písmeno. Na základě těchto výpočtů se sestavovaly tabulky, které mohly sloužit i dalším účelům.
Fáze měsíce a Metonův cyklus
K výpočtu Velikonoc je tedy potřeba zjistit dle Metonova cyklu, kolik dní po 21. březnu nastane úplněk (0–28) a kolikátý den poté připadne na neděli (1–7). Velikonoční neděle tedy může připadnout na 1. až 35. den po 21. březnu. Každému roku tak lze přiřadit jedno z 35 dat Velikonoc. Z výpočtů pak lze sestavit 35 tabulek možného data Velikonoc a těmto datům přiřadit příslušné roky, kdy se Velikonoce slaví ve stejné dny.
Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena „úředně“ na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.
Zdroj: Wikipedia
Proč se vlastně barví velikonoční vajíčka?
Každý ze symbolů Velikonoc má své opodstatnění. Některé jsou křesťanské, mnohé mnohem starší a vycházejí z různých pohanských zvyků.
Malovaná vejce či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc a existují důkazy o tom, že v předkřesťanských dobách byly symbolem příchodu jara. Je mnoho výkladů, proč tomu tak bylo/je. Jeden z nich mluví o tom, že vejce obsahuje nový život a už odpradávna bylo symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení.
Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let. V České republice dávaly dívky vajíčka chlapcům jako odměnu za vyšlehání a koledu, vajíčka musela být plná a barevná. Vyfouknutá vejce, takzvané pouchy nebo vejdumky, sloužila především jako dekorace. Tradiční velikonoční barvy jsou červená, žlutá, zelená, hnědá a černá – tedy takové barvy, které je možné získat z přírodních zdrojů. Červená barva ochraňovala podle pověr před démony a zároveň symbolizovala lásku a život.
Udělejte si buď moderní nebo tradiční vajíčka i vy!
My v ISOTRA jsme vyzkoušeli obojí. Nejdříve jsme zkusili žlutá vajíčka s obličeji, která připomínají oblíbené emoji na sociálních sítích. Pokud si nepotrpíte na tradice a máte děti, tato volba by je mohla hodně bavit!
Potřebujete pouze:
- bílá vajíčka
- žlutou barvu na vajíčka
- černý fix
- barevné tempery a štětec
Vajíčka uvaříme ve vodě a následně obarvíme dle návodu na sáčku s barvou. Po vychladnutí už jen kreslíme a malujeme naše nejoblíbenější emoji ikonky.
Potom jsme si chtěli zkusit něco tradičnějšího, ale zároveň moderního. Rozhodli jsme se pro modrá vajíčka s efektem stříkanců, které jednoduše vyrobíte stříknutím štětce na vajíčko. Barvy můžete různě kombinovat.
Chcete více tipů? Máme!
Protože nás to začalo bavit, porozhlédli jsme se na internetu, co ještě bychom mohli společně vytvořit a nádherných vajíček jsme našli nespočet. Tady jsou další 3 tipy, které jsou za nás úplně TOP a byla by škoda je nevyzkoušet. Uděláte to za nás?
Epická vajíčka, která vypadají jako kaktusy
Roztomilá vajíčka v podobě jednorožců
Vajíčka ála (nejen) lesní zvířátka
Nádherně zpracovaná tradiční vajíčka
Proč je méně bílých vajíček a převládají hnědá nebo kropenatá?
Hnědá vajíčka snášejí tmavé slepice s červenými až červenohnědými laloky. Hnědé slepice jsou odolnější než jejich bílé kolegyně, snášejí více vajec a chovatelé si je pořizují mnohem častěji. To je důvod, proč v obchodech vidíte hlavně hnědá vejce. Tmavá vejce mají pevnější skořápku, a proto jsou kvalitnější a odolná proti prasknutí.
Bílá vajíčka snášejí bílá plemena slepic s velmi světlými laloky. Jsou sice krásná a jako stvořená k velikonočnímu zdobení, jsou ale bohužel i velmi křehká a hůře se vyfukují. Bílých slepic se chová výrazně méně, proto běloučkých vajec není tolik jako hnědých.
Potěší nás, když si letos na Velikonoce zakoupíte vajíčka z volného chovu.
Ekologické barvení vajec? Přírodní barvy na vajíčka získáte ze zeleniny nebo koření.
Velikonoční barvení v cibulových slupkách už většina z nás ovládá, ale není to zdaleka jediný způsob, jak vajíčka šetrnou cestou obléknout do nového!
Barvení vajec přírodními barvami je zdravější pro vás a samozřejmě i pro životní prostředí. Pokud to neděláte už úplně běžně, buďte, prosíme, alespoň na Velikonoce ohleduplnější i k slepicím a kupte vejce z volných chovů. Jestliže máte svého dodavatele vajec třeba na farmářských trzích nebo jím je váš soused či známý, většinou získáte v jedné krabičce vejce různých odstínů (od hnědé až po bílou). Hnědá vajíčka budou skvělá na barvení tmavšími barvami, na bílých vejcích vyzkoušejte odstíny světlejší. Nečekejte však jasné syté barvy, takhle fungují průmyslově vyrobená barviva, ale to překoná fakt, že každé vajíčko obarvené přírodní cestou bude vaším vlastním malým originálem, na který můžete být pyšní!
Před barvením si připravte vajíčka. Pořádně je umyjte a potom ještě přetřete papírovou utěrkou namočenou v octu. Do hrnců, mističek či hrnečků připravte barvicí lázně dle vaší fantazie, do každé ještě přidejte dvě až čtyři lžíce octa, aby barva lépe chytla. Vajíčka musí být úplně ponořená, při přípravách počítejte i s tím a použijte raději menší, ale hlubší nádobky. Samotné vaření neprodlužujte na dobu delší než je doporučovaných 10 minut při kuchyňské přípravě vajec natvrdo. Hrnec odstavte z plotny, ale pokud nejste spokojeni s odstínem, můžete nechat vajíčka v lázni déle, klidně přes noc. Obecně platí, že čím déle barva působí, tím je sytější. Obarvená vajíčka nechte uschnout, případně je můžete přeleštit troškou oleje, aby byla ještě krásnější a lesklá.
- Žlutá: heřmánek, kmín, kurkuma, šafrán
- Žlutozelená: květ lípy
- Žlutohnědá: cibulové slupky
- Zelená: špenát, kopřivy
- Červená: slupky červené cibule, červená řepa, šípky
- Modrá: červené zelí, borůvky, ibišek
- Růžová: brusinky, jahody, maliny
- Hnědá: černý čaj
Velký pátek a Bílá sobota. Co tyto dny znamenají?
Na Velký pátek neuklízejte! Pro křesťanský svět je Velký pátek dnem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. Je proto považován za den smutku, modliteb a klidu.
Voda měla v pátek léčivou moc, dokázala léčit choroby očí a kůže. Též nosila krásu a svěžest, kdo ji nabral, měl být po celý rok šťastný. A protože co bylo dobré pro lidi, bylo dobré i pro zvířata, na Velký pátek se vodou z potoka pro zdraví koupali i koně. Vodou, ale tentokrát svěcenou, musel hospodář vykropit chlévy i stavení, aby nepřišlo neštěstí.
Na Velký pátek se prý otevírá země a vydává poklady, které označuje světélko nebo kvetoucí či zářící kapradí. Podle pověstí se v tento den otevírá i památná hora Blaník.
Odkud pochází název Bílé soboty, o tom se můžeme jenom dohadovat. Zřejmě byl odvozen od bílých rouch, podle jednoho zdroje však kněžských, podle dalších od bílých rouch od dětí, které byly právě pokřtěny. Hospodyně si na tento den kupovaly nová košťata, kterými pak vymetly celé stavení, aby ta zůstala čistá po celý rok a nedržel se v nich hmyz. Muži pletli pomlázky, hospodyňky pekly beránky a mazance, dívky například barvily právě vajíčka.
To je z našeho velikonočního speciálu už vše. Doufáme, že jste si našli to, co vás zajímalo a že si vytvoříte vajíčka podle některé předlohy z tohoto článku.
