Netradiční listová zelenina: saláty, špenáty, fenykl i mangold
Každý zná salát hlávkový nebo ledový, případně rukolu a polníček. To ale nejsou jediné jedlé lístky, které můžete pěstovat na zahradě: na průběžnou sklizeň je skvělý dubáček, který rychle dorůstá (ale také nejrychleji uvadá, je proto potřeba ho zkonzumovat co nejdříve), jako zdroj listů do salátu Caesar využijete vlastní úrodu římského salátu a pikantní nahořklou chuť jídlům dodá malé množství lístků štěrbáku (endivie).
Znáte plodiny, které se urodí každému?
Do módy se dostává mangold, z něhož se dají zužitkovat listy i řapíky. Listy se obvykle dusí po vzoru špenátu, stejným způsobem lze zužitkovat i novozélandský špenát (čtyřboč). Ten dostal název jen díky podobné využitelnosti – se špenátem není příbuzný a i jeho vegetační doba se liší. Sklizeň je největší v letních měsících, na rozdíl od jarní a podzimní sklizně špenátu. Čtyřboč je vhodný i zasyrova do salátů, zejména při zakrytí rostoucích listů proti světlu, aby neztmavly. Jemnou chuť a velký přínos pro zdraví pak má česnekopažitka (čínská pažitka neboli česnek hlíznatý).
Široké využití má také fenykl – semena jsou vhodná do bylinkových směsí pro lepší zažívání, zvláštní chuť a vůni dodají vývarům, zálivkám a marinádám. Syrové plátky fenyklu mohou být součástí salátů, celou bulvu je možné upéct nebo uvařit v mléce.
Na zahrádce si můžete vypěstovat i šťovík. Ne ale ten, který na výletech uždibujeme u lesních cest – šťovík zahradní je výbornou doplňkovou zeleninou do salátů, pomazánek nebo zeleninových polévek.
Jedlý ibišek i jedlé květy
Ibišek běžně známe jako součást čajových směsí, jako jedlý ibišek (ibiškovec jedlý) se ale označuje okra, tradiční surovina jižních států USA, Karibiku, západní Asie, východního Středomoří a severní Indie. Bývá součástí smažených či dušených masových směsí nebo polévek. Okru si můžete vypěstovat i v našich podmínkách.
Trendem posledních let se stávají jedlé květy – podle tohoto kritéria lze vyhledávat i mezi květinovými semeny. Pokud si chcete oživit saláty, chlebíčky nebo dezerty jedlou dekorací, zasijte semínka lichořeřišnice, brutnáku, violky nebo měsíčku.
Cuketové květy smažené v těstíčku jsou vynikajícím, původně italským předkrmem.
Patizony, hokkaido a další druhy dýní: tykve nemusí být jen na okrasu
Mezi tykve patří všechny dýně, cukety a také patizony, dříve oblíbené „létající talíře“, kterými si můžete zpestřit zahrádku a jídelníček i dnes. Všechny druhy dýní jsou jedlé, ale některé jsou chutnější a snáze zpracovatelné než jiné. V kuchyni tak můžete, pokud se vám bude chtít, zpracovat do jídla i vydlabanou dužinu z halloweenské („mexické“) dýně.
Zahradu budou zdobit barevně a tvarově zajímavé odrůdy jako Sweet Dumpling (bílozelená), žaludová dýně tvaru jahody, sněhobílá White Pearl nebo lagenárie (lahvová tykev). Jako originální příspěvek do kuchyně poslouží špagetová dýně – na pohled vypadají nenápadně, dužina se ale po tepelné úpravě rozpadá do vláken použitelných jako špagety. Nejčastěji se pak pro kuchyňskou úpravu pěstují dýně Hokkaido, máslová nebo muškátová.
Dýně všech druhů a velikostí se ideálně hodí na dekorace – větší lze vydlabat a vyřezat, menší umístit do truhlíků nebo dekorativních zákoutí.
