Nejkratší a nejdelší prázdniny
Letní prázdniny jsou v České republice standardní a jejich určování je jednoduché: od 1. července do 31. srpna. To ale neznamená, že mají děti a studenti středních škol vždy volno přesně 62 dnů. Ve většině let se přidají tři dny: když začíná červenec v pondělí, končí srpen v sobotu, takže školáci dostanou kromě posledního červnového víkendu k dobru ještě první zářijovou neděli. A v případě, že první červenec připadne na neděli, nejde se do školy ještě celý první zářijový víkend.
Zvláštní situace pak nastává, když je 30. června v pátek, případně 1. září v pondělí. Taková situace totiž přináší „osiřelé“ dny buď na začátku, nebo naopak na konci školního roku – v prvním případě by byl první školní den v pátek, v druhém by se rozdávala vysvědčení v pondělí. A velká část rodičů a studentů by pravděpodobně nechtěla přerušovat první nebo poslední prázdninový týden kvůli jednomu dni. Proto se při organizaci školního roku MŠMT sirotkům vyhýbá a kdyby měl poslední den školního roku připadnout na pondělí, končí škola už v pátek – a adekvátně se postupuje i u prvního školního dne v pátek. Taková situace nastala zrovna letos, v pátek jste tím pádem místo prvního dne školy mohli uspořádat zahradní party a užít si ještě tři zářijové dny volna navíc.
Studující na základních a středních školách mají ale smůlu, pokud prázdniny začnou ve středu nebo ve čtvrtek. Potom i začátek školy připadne na všední den, jiný než pátek, a místo 65 je čeká pouze daných 62 volných dnů v kuse.
Nejmenší a největší počet svátků mimo víkendy
Připadá vám, že jsou skoro všechny státní svátky o víkendu? Je to jen zdání: zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu vymezuje celkem 13 volných dnů. Ty jsou rozvrženy tak, že vždy některý z nich připadne na víkend, ale vždy minimálně 8 vyjde na všední dny.
Zajímá vás, který je ten nešťastný rok, kdy si užijete jen 8 volných dní z 13? Stačí zkontrolovat kalendář: jde vždy o nepřestupný rok začínající sobotou. Zato v nepřestupném roce, který začíná pondělím nebo čtvrtkem, a v přestupném roce začínajícím středou můžete slavit: tady „propadnou“ jen dva volné dny a jedenáct svátků bude ve dny nepracovní. Jde zároveň o maximální počet volných nepracovních dnů. Nejběžnější situace je celkem deset volných dnů v roce.
Seznam státních a ostatních svátků
Státních i ostatních svátků je sedm, dohromady jde však jen o 13 volných dnů, protože první leden figuruje v obou seznamech. Výčet najdete tady:
Státní svátky
- 1. ledna – Den obnovy samostatného českého státu
- 8. května – Den vítězství
- 5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
- 6. července – Den upálení mistra Jana Husa
- 28. září – Den české státnosti
- 28. října – Den vzniku samostatného československého státu
- 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
Ostatní svátky
- 1. ledna – Nový rok
- mezi 20. březnem a 23. dubnem – Velký pátek
- mezi 23. březnem a 26. dubnem – Velikonoční pondělí
- 1. května – Svátek práce
- 24. prosince – Štědrý den
- 25. prosince – 1. svátek vánoční
- 26. prosince – 2. svátek vánoční
Pro zajímavost: jediný měsíc, ve kterém není v ČR nikdy ani jeden sváteční den, je únor.
Jak oslavit státní a ostatní svátky
Kromě Vánoc a Velikonoc si v České republice na slavení svátků moc nepotrpíme a bereme je spíš jako dodatečné víkendové dny – doháníme resty, Je to škoda. Dokud je hezké počasí, sezvěte přátele pod pergolu, a když bude sychravo, zkuste náhradní program v obýváku. Na všech svátcích se dá najít důvod k oslavě!
