Co s letní úrodou: do smoothie, do leča nebo na gril
V nedávném článku jste si mohli přečíst, co dozrává v srpnu. Nejlepší je samozřejmě úrodu zpracovat čerstvou: ovoce jen tak do pusy, ozdobit s ním dezerty nebo upéct koláč, zeleninu do salátů nebo tradičních zeleninových jídel, jako je třeba lečo nebo moderních vegetariánských pokrmů. Většina letní zeleniny je ale výtečná i na grilu. A věděli jste, že grilovat lze i některé druhy ovoce? Banány, ananas nebo broskve na grilu zkaramelizují a zesládnou.
Jakou zeleninu a ovoce grilovat?
- lilky
- cukety
- rajčata
- papriky
- cibuli
- kukuřičné klasy
- fazolové lusky
- houby
- brambory
- banány
- ananas
- broskve
- nektarinky
Čerstvé zahradní ovoce lze zpracovat také do čerstvých šťáv, moštů nebo smoothies.
Foto: Sara Cervera
Zavařování
Někdy ale úrodu nemůžeme při nejlepší vůli zpracovat čerstvou, případně si chceme udělat zásoby na zimu. Pak nastupuje zavařování – způsob konzervace, kdy se potraviny v těsně uzavřené nádobě zahřejí na teplotu 85 °C nebo vyšší. Zavařovat neboli sterilovat můžeme ovoce i zeleninu.
Foto: Dennis Klein
Zavařování ovoce
- kompoty
- džemy, marmelády, povidla
- ovocné čatní
- strouhaná jablka s trochou vody bez cukru – vznikne základ pro jablečný koláč nebo náplň do štrúdlu
Džemy je možné sterilovat tzv. švýcarským způsobem – při vaření dosahují teploty větší než 85 °C, proto často stačí rychle je naplnit do skleniček, zavíčkovat a otočit dnem vzhůru. Víčko se „chytne“ a džemy vydrží i několik měsíců. Pro delší trvanlivost nebo zpracování ovoce, které neprojde varem (např. v kompotech), je nutné sterilizovat sklenice v zavařovacím hrnci, případně v horké troubě, mikrovlnce nebo myčce.
Zavařování zeleniny
- lečo
- zeleninové hořčice
- domácí kečupy nebo protlaky
- jednodruhová zelenina nebo zeleninové směsi na vaření
- směsi zeleniny a bylinek do polévky (zeleninová vegeta)
Zeleninu můžeme zavařovat ve sladkokyselém nálevu, naslano (jako zeleninovou vegetu – nasolené nudličky polévkové zeleniny ochucené bylinkami, kterých přidáváme polévkovou lžíci pro dochucení polévek) nebo jako neochucený základ na vaření. Pod maso, k těstovinám apod. můžeme zavařit zeleninu podušenou na oleji.
Zkuste pečený čaj! Základem je jakékoli ovoce - jablka, hrušky, švestky, ale i drobné lesní plody, rybíz, třešně nebo broskve, pro lepší chuť můžete přidat několik chemicky neošetřených citrusových plodů. Ovoce pokrájejte, vložte na pekáč, přidejte cukr a koření (skořici, badyán, hřebíček) a pečte při 200 °C asi tři čtvrtě hodiny.
Kvašení, sušení a mrazení
Naši předkové tak uchovávali zejména zelí. Dnes kvašení neboli fermentaci znovuobjevujeme – jde totiž nejen o ideální způsob, jak prodloužit trvanlivost potravin, ale ve fermentované zelenině najdeme i spoustu vitamínů a probiotik sloužících správné funkci střev. Zeleninu můžeme nechat kvasit ve vlastní šťávě (tzv. pickles) nebo ve vodním nálevu.
Foto: Giorgo Trovato
Zkuste také kimči – zeleninu kvašenou s chilli pastou na korejský způsob.
Sušit se dají nejen bylinky, houby či jablka na křížaly. Italský duch do vašich jídel dodají sušená rajčata uchovávaná v oleji, dobře snáší sušení také předvařená červená řepa, květák nebo cibule. Ideální je sušení potravin přímo ve speciální sušičce, trochu náročnější je sušení v pootevřené troubě zapnuté na nízkou teplotu – je nutné potraviny po dobu několika hodin hlídat a obracet, aby dokonale proschly.
Mrazení patří mezi nejsnazší způsoby uchovávání potravin, i to má ale svá pravidla. Drobné ovoce mrazte na tácu nebo plechu rozložené v jedné vrstvě, aby nepřimrzlo k sobě. Po ztuhnutí už ho můžeme přesypat do sáčků. Zeleninu je vhodné před mrazením krátce povařit (blanšírovat), aby si uchovala barvu. Nejpraktičtější je mrazit ji rovnou nakrájenou do tvarů, které budeme později zpracovávat, typicky kostiček nebo nudliček.
Mrazte ovoce rovnou v podobě ovocných knedlíků – můžete jich přichystat velkou dávku najednou a v průběhu roku už jen odebírat porce na rychlý oběd.
Skladování
Sklizeň bychom měli zpracovat co nejdřív, ale přece jen: pro krátkodobé skladování ve sklepě jsou vhodné rané brambory, okurky, cukety, papriky nebo patisony, z ovoce broskve, meruňky, švestky nebo letní jablka.
