Čtyřleté střídání na čtyřech tratích
Nejběžnější je využití čtyř oblastí zahrady, které budeme každý rok hnojit jiným hnojivem. Po čtyřech letech vystřídáme na každém záhonu čtyři typy plodin.
První záhon: hnojený chlévskou mrvou
Do záhonů na podzim zahnojených chlévským hnojem vysazujeme plodiny náročné na živiny: košťáloviny (zelí, kapusta, květák, brokolice), okurky, melouny, případně méně obvyklý tuřín nebo vodnici. Hnůj se v půdě rozkládá delší dobu, zelenina z něj bude čerpat i další rok, kdy na tento záhon přejdeme s plodinami z druhého záhonu.
Druhý záhon: hnojený uleželým kompostem
Dobrým kompostem hnojíme plodovou zeleninu – papriky, rajčata, lilek a podobně, dále na těchto záhonech mohou být brambory, kedlubny, celer, cukety nebo patisony. Druhý rok bude tento záhon vhodný pro zeleninu z letošního třetího nebo čtvrtého záhonu.
Třetí záhon: bez organických hnojiv, hnojený minerálním hnojivem před výsevem
Organická hnojiva nesvědčí kořenové zelenině (mrkev, petržel, pastinák nebo řepa), listové zelenině (saláty) a cibulovinám (česnek, cibule). Na těchto záhonech mohou být také brambory, pokud jste je tam neměli v předchozím roce.
Čtvrtý záhon: bez organických hnojiv, pouze přihnojován průmyslovými hnojivy
Na nehnojených záhonech pěstujeme bylinky a luskoviny (fazole, hrách). Na podzim je vyhnojíme chlévskou mrvou a další rok na ně vysadíme plodiny z prvního záhonu.
Nepěstujte rajčata po bramborách! Hrozí přenos plísní a houbových chorob. Od kořenové zeleniny nechte půdu nejméně tři roky odpočinout, než ji na stejné místo vysadíte znovu (celeru stačí dvouletá přestávka).
Záhon s vytrvalou zeleninou
Mimo systém stojí vytrvalé rostliny, které plodí několik let a zůstávají na jednom záhonu. Ten bychom měli založit na místě s kvalitní půdou dobře vyhnojenou organickými hnojivy a každoročně doplňovat živiny průmyslovým hnojivem. Jedná se například o libeček, chřest nebo oblíbenou reveň (rebarboru).
Jednoduchá pravidla střídání
Každý rok obměňujte plodiny na záhonech podle následujících principů:
- plodovou zeleninu (sklízíme její plody nad zemí) střídejte s takovou, která má plody pod zemí (kořenovou)
- úzkolistou zeleninu (především všechny cibuloviny) střídejte se zeleninou se širokými listy
- zeleninu náročnou na vodu (například okurky, košťáloviny) střídejte s cibulovinami a jinými plodinami, které tolik zálivky nevyžadují
Osevní plánek zahrady
Aby nehrozilo, že zapomenete, v kterých letech jste kterou plodinu kde pěstovali, vytvořte si jednoduchý osevní plánek – zjednodušenou „mapu“ zahrady, kam zakreslíte umístění zeleniny a připíšete rok. Nechte si na papíře místo pro další roky, abyste si udrželi co nejlepší přehled.
Zdroj fotografií: Shutterstock
